Nejstarší stopy osídlení na území Veselí nad Moravou pocházejí z období staršího neolitu – mladší doby kamenné.

První písemná zmínka o hradu Veselí se datuje roku 1261. Při dopravní cestě podél řeky Moravy jej nechal zbudovat břeclavský komorník Sudomír z moravského rodu Tvrdišovců, který se podílel na osídlování doposud téměř pustého kraje na levém břehu Moravy. První písemná zmínka o městě Veselí, ležícím na malém říčním ostrově před hradem, pochází až z roku 1397.

Díky své strategické poloze má město za sebou pohnutou minulost, kdy období rozvoje a hospodářské prosperity střídala období bídy, hladu a válečných útrap.

Velký hospodářský rozmach zaznamenalo Veselí v 19. století v souvislosti s budováním železnice. Označení Veselí nad Moravou bylo poprvé použito v roce 1883 a to pro název železniční stanice. Velký vliv na ekonomický rozvoj mělo zprovoznění tzv. Baťova plavebního kanálu roku 1936. Dne 27. 6. 1919 došlo ke spojení města Veselí s Veselským předměstím a veselskou Židovskou obcí. V roce 1950 byla připojena obec Milokošť, v roce 1964 pak Zarazice. V druhé polovině 20. století se Veselí stalo důležitým průmyslovým, kulturním a správním centrem Moravského Slovácka. Až do roku 1960 bylo Veselí nad Moravou okresním městem.

• < Předchozí